okolo roku 1963 až 1964, olej na plátně, na rubu značeno razítkem R. Kratina, rozměry malby 73,5 x 63 cm, celkové rozměry s rámem 93,5 x 83 cm, velmi dobrý stav, viz foto.

Posuzovaný obraz „Strukturální vejce“ je motivicky, výtvarným zpracování a formátem jednoznačně galerijním dílem Radoslava Kratiny.

Provenience: Původně získáno z ateliéru autora.

Znalecký posudek: PhDr. Rea Michalová, Ph. D.

Z posudku: Předložený obraz „Strukturální vejce“ je autentickou, ve své abstraktní vizualitě velmi působivou, sběratelsky raritní prací Radoslava (Radka) Kratiny, mimořádné tvůrčí osobnosti, jež československé poválečné umění obohatila o zcela originální a konzistentní dílo ve výrazném proudu racionálně orientovaného umění neokonstruktivismu, který se u nás prosazoval v průběhu šedesátých let zejména v souvislosti se vznikem skupiny Křižovatka (1963), výstavou Nová citlivost (1968) a založením mezinárodně působícího Klubu konkretistů (1967). Kratina vynikl především jako průkopník využití principu variability, kdy divák může ovlivňovat výslednou podobu díla a dokonce ji i dle svého uvážení neustále měnit.

Posuzovaný obraz „Strukturální vejce“ je autorovým vzácným a cenným dílem z krátkého období vymezeného především lety 1963-1964, kdy se Kratina soustředil na malbu olejem nebo nitroemailem. Motivicky se u něj v této fázi střídaly figurální motivy s pastózně koncipovanými abstraktnímu kompozicemi. Právě k druhé zmíněné linii lze předložený obraz přiřadit. Přestože v něm autor ještě nevyužil možnost fixace trojrozměrných předmětů do obrazové plochy (jak zakrátko učinil), již samotné zacházení s barvou vnímal jako reliéfní strukturu (jak dokazují další, v této fázi vzniklá díla, např. „Strukturální reliéf“, 62 x 41,5 cm, 1963; „Strukturální reliéf“, 62 x 50 cm, 1963; „Strukturální reliéf“, 82 x 38, 5 cm, 1964, všechna v soukromých sbírkách; „Modrá struktura“, 43 x 28 cm, 1963, Galerie Závodný, Mikulov; „Červená struktura“, 36 x 28,5 cm, 1964, soukromá sbírka). Umělec se tehdy ve svém směřování nakrátko přiblížil dobovým tendencím lyrické abstrakce a informelu, s nímž však nesdílel zájem o existenciální dramata.

Předložený obraz „Strukturální vejce“ skvostně dokládá, že cesta Radka Kratiny byla naprosto osobitá a blízká např. tomu, oč usilovali např. umělci z hnutí „Zero“ (H. Macke, O. Piene, G. Uecker), vzniklého v padesátých letech v Německu jako jakási „poslední avantgarda“: struktura jako nové, autonomní poselství.

Posuzované dílo se před divákem vyjevuje ve svých čistě estetických kvalitách, kdy autor maximálně využil své zkušenosti s kapanou, prorývanou a roztíranou bohatě koloristicky rozehranou barevnou hmotou, čímž vznikla ojedinělá, po všech stránkách vizuálně bohatá struktura jako autonomní komunikační kvalita.

Radoslav Kratina byl významný český výtvarník, který se věnoval různým uměleckým oborům, včetně sochařství, grafiky, průmyslového návrhářství, fotografie a malby. Narodil se 2. prosince 1928 v Brně.

Studoval na Škole uměleckých řemesel v Brně v letech 1943 až 1948, kde se věnoval textilnímu návrhářství. Později pokračoval ve studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde studoval u různých učitelů, včetně Josefa Nováka a Aloise Fišárka. Začal svou kariéru prací jako průmyslový návrhář textilu a hraček a měl výstavy v ÚLUV v Praze v roce 1961.

Kratina se věnoval volné tvorbě a experimentální grafice a reliéfním objektům. V 60. letech se zapojil do uměleckých hnutí, která se zabývala strukturální abstrakcí, lettrismem a konstruktivismem. Spoluzakládal Klub konkretistů a vystavoval v různých uměleckých prostředích včetně zahraničí. Po okupaci roku 1968 byl členy Klubu konkrétistů, kteří emigrovali, až do roku 1989 izolován a pracoval na svých objektech a fotografování náhrobků.

Po pádu komunismu byla obnovena činnost regionálních sdružení Klubu konkretistů a Kratina začal znovu vystavovat svá díla. Jeho práce byla zahrnuta do řady významných výstav mapujících moderní české výtvarné umění. Retrospektivní výstavy jeho díla proběhly po jeho smrti v roce 2000 a v roce 2013. Radoslav Kratina zanechal důležitou stopu v českém umění svými inovativními a experimentálními přístupy k různým uměleckým médiím.

Zemřel 10. září 1999 v Praze.