Jiří Stránský se narodil 12. srpna 1931 v Praze jako vnuk předsedy meziválečné československé vlády Jana Malypetra a také příbuzný zakladatele českého skautingu Antonína Benjamina Svojsíka.

Studoval gymnázium, ale byl z politických důvodů vyloučen těsně před maturitou v roce 1950. Později pracoval v různých profesích, včetně práce v tiskovém oddělení pražského podniku a jako kopáč u Vodních staveb. Byl zatčen v roce 1953 a odsouzen za údajnou velezradu, strávil osm let ve vězení, kde prošel několika pracovními tábory, včetně jáchymovských uranových dolů.

Po propuštění se živil jako technik a externě spolupracoval s filmem. Po roce 1989 začal opět publikovat a stal se spisovatelem z povolání. V roce 1990 přijal nabídku vedoucího v zahraničním oddělení Českého literárního fondu a později se stal prezidentem Českého centra Mezinárodního PEN klubu a předsedou Rady Národní knihovny.

V roce 2011 obdržel za svou práci pro skautské hnutí nejvyšší skautské ocenění, Řád Stříbrného vlka, a v roce 2013 byl oceněn Cenou Josefa Škvoreckého. Zemřel 29. května 2019 ve věku 87 let, a jeho památce byla uspořádána zádušní mše v Týnském chrámu, které se zúčastnily mnohé osobnosti veřejného života.

Po roce 1989 působil také v Českém rozhlase jako autor rozhlasových glos, ačkoli byl v prosinci 2015 odvolán. Později uzavřel novou smlouvu s Českým rozhlasem Plus, se kterým spolupracoval až do své smrti v květnu 2019.