ve volné tvorbě měla díla pražského rodáka Oldřicha Cihelky mytické, historické a přírodní náměty. Měl zájem o práci, život a radosti prostého lidu: s oblibou maloval shromáždění lidí na trzích, na poutích, procesích, polních pracích, v kostele i v hospodě. Jeho svérázná technika „rozplývavé tempery“ mu umožňovala nejen rychlý postup práce, odpovídající jeho temperamentu, ale dávala jeho obrazům nezvyklou měkkost obrysů postav a předmětů, navozovala dojem zvířeného prachu nebo chvějícího se teplého vzduchu. Výtvarnickou zálibou tohoto Pirnerova žáka byly také koně – zejména v historických scénách, ale také jako pomocníci lidí při práci, konzultováno a ověřeno PhDr. Mgr. Michaelem Zachařem