olej, plátno; 2019; 91 x 109 cm; sign. PD Krejča 19

Aleš Krejča zaujímá přední místo mezi představiteli fantazijního realismu v českém výtvarném umění. Jako žák Františka Muziky vychází především ze surrealistických forem. Jeho tvorba je hluboce zakořeněna ve starší kulturní tradici, zejména manýrismu a baroku. Klíčovým motivem prostupující Krejčovo dílo je labyrint, motiv blízký zejména manýristům. Zachycuje v něm složitost a spletitost světa v jeho nekonečné kráse. Krejčovy obrazy představují transcendentní svět nadčasových mýtů a existenciálních významů.

Aleš Krejča se narodil v roce 1941 v Karlově ulici na Starém Městě pražském do rodiny akademického malíře a ilustrátora Jindřicha Krejči a Marie, rozené Šmídové. 

Jeho první umělecké pokusy sahají do dětství, kdy experimentoval s tzv. „rayogramy“ a později s malbou olejem. Vzdělání získal na Škole umeleckého priemyslu v Bratislavě a následně na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde studoval pod vedením profesora Františka Muziky. 

Krejčova tvorba byla ovlivněna setkáním s Mikulášem Medkem a jeho osobním vhledem do dějin umění. Po studiích pracoval jako ředitel státního zámku Kratochvíle a výtvarný redaktor pro různá nakladatelství. Je držitelem ocenění za nejkrásnější knihy roku a věnoval se široké škále grafické tvorby. 

Krejča je považován za významného představitele magického realismu, jehož dílo odráží jeho vnitřní svět plný tajemství a myšlenkové bohatosti.