komb. technika, překližka | pozdní 70. léta | 65 x 65 cm | rám | vzadu štítek s popisem | dílo pochází z autorova raného období. Hlavní pozornost soustřeďuje na lidskou figuru, zachycenou ve všedních, ale symbolických okamžicích, jako je jídlo, mytí, setkání, hra. Maluje lidské figury jako vystřihovací ploché šablony a stíny, postavy složené z průmyslového odpadu, nemohoucí fragmenty něčeho, co kdysi mělo smysl. Judlův expresivně deformovaný obraz člověka souzní s figurativními tendencemi 2. pol. 70 let, bezprostředně reagujícími na nepřijatelnou a přece nevyhnutelně danou životní realitu vrcholící normalizace