Mikuláš Medek se narodil 3. listopadu 1926 v Praze a zemřel 23. srpna 1974 také v Praze. Byl to významný český malíř, jehož dílo zaujímá v českých dějinách umění poválečné doby jedno z nejpřednějších míst. Byl vnukem Antonína Slavíčka a synem generála a spisovatele Rudolfa Medka.

V období 1926–1960 prošel různými životními etapami. Absolvoval základní školu v Karlíně a navštěvoval Akademické gymnázium. Poté se rozhodl studovat výtvarné umění. Nejprve navštěvoval Státní grafickou školu v Praze u profesora Karla Müllera, poté pokračoval na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval pod vedením profesorů Karla Mináře a Vlastimila Rady. Nakonec pokračoval na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze pod vedením profesorů Františka Muziky a Františka Tichého.

Mikuláš Medek byl známý pro své surrealistické malířství, které se opíralo o různé projevy a techniky. Jeho dílo zahrnovalo realistické ztvárnění figur, materiálovou abstraktní malbu (informel) a bylo ovlivněno existencialismem. Byl aktivním členem skupiny surrealistů kolem Karla Teiga a podílel se na samizdatových sbornících a anketách o surrealismu.

Významné výstavy Mikuláše Medka probíhaly v roce 2002 v Rudolfinu a v Aule AVU v Praze. Jeho dílo je důležitým příkladem uměleckého vyjádření v české poválečné kultuře, ačkoli prožil společenskou izolaci v důsledku politických událostí a byl nucen živit se příležitostnými zakázkami.

Mikuláš Medek zemřel 23. srpna 1974 v Praze, zanechávaje po sobě významnou stopu v českém umění a kultuře.