na zadní straně popsáno, koncem padesátých let se jako jeden z prvních autorů na světě začal věnovat optickému umění. Práce v tomto duchu vzbudily u odborné veřejnosti velký zájem hlavně v zahraničí, ale i v tehdejším Československu. Šlo zejména o světelně-kinetické a opticko-kinetické objekty, které nakonec vystavil na světové výstavě moderního umění Documenta 4 v německém Kasselu. Po studiích na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě se věnoval scénografii a jako první absolvent měl samostatnou výstavu svých prací v Galérii Cypriána Majerníka. V roce 1961 také sepsal svůj první umělecký manifest O světle a pohybu. V roce 1971 potom s americkým dechovým orchestrem, pro který vytvořil vizuálně kinetické složky související s hudbou, absolvoval turné po USA. V roce 2001 vzniklo Múzeum Milana Dobeša v Bratislavě. Nejrozsáhlejší oblastí jeho tvorby jsou barevné serigrafie. Pohyb je typickým případem serigrafie, v níž umělec usiluje o iluzivní působení tvarů na člověka. Situaci mezi dvěma strukturovanými půlkruhy řeší v jednom případě symetrickým a ve druhé asymetrickým natočením, které ruší jejich spojení, ne však kompozici. Kdybychom půlkruh vpravo otočili kolem osy a přiblížili k tomu levému, spojí se. To však není záměrem této kompozice, která se díky svému iritujícímu rozvržení v očích diváků mírně pohybuje.