Josef Mánes, významný český malíř a ilustrátor, se narodil 12. května 1820 v Praze do umělecky založené rodiny. Jeho otec, Antonín Mánes, byl ředitelem krajinářské školy na Akademii výtvarných umění a zakladatelem české krajinářské školy 19. století. Josef Mánes získal základy malířství od svého otce, a od roku 1835 studoval na Akademii u svého strýce Václava Mánese a profesora Františka Tkadlíka.

Po smrti otce pokračoval ve studiích v Mnichově, kde se setkal s vlivy romantismu. Mánes procestoval mnoho českých krajin a věnoval se zejména studiu folklóru a národních motivů. Jeho umělecká tvorba byla silně ovlivněna romantickým zaujetím a láskou k českému národu.

Josef Mánes se stal průkopníkem českého novodobého umění a zakladatelem národní malířské tradice. Jeho tvorba byla známá pro ideální a dokonalé portréty, z nichž nejznámějším je obraz Josefiny. Jeho práce zahrnovaly také studie květin, krajiny a náměty z lidového života.

Mánes se aktivně účastnil kulturního a uměleckého života v Praze, zejména během revolučního roku 1848. Byl členem Umělecké besedy a podílel se na výzdobě Národního divadla.

Jeho umělecké práce zahrnovaly i ilustrace, například pro Slovenské pověsti Boženy Němcové. Mezi jeho významná díla patří i ilustrace k Rukopisu královédvorskému, kde poprvé vytvořil mánesovské národní figurální typy.

Josef Mánes byl rovněž angažován v navrhování uniform a praporů pro různé spolky, včetně Sokola. Jeho umělecká pozornost nebyla omezena jen na malířství, ale rozšířila se i do oblasti designu a uměleckého řemesla.

Zemřel 9. prosince 1871 v Praze, ale jeho odkaz a význam pro české umění přetrvávají. Jeho díla jsou stále uchovávána v Národní galerii Praha, Muzeu hl. m. Prahy, Galerii výtvarných umění v Ostravě a dalších uměleckých institucích.