Franta Úprka se narodil 26. února 1868 v obci Kněždub na Moravském Slovácku jako syn Jána a Evy Úprkových. Ján Uprka, jeho otec, vlastnil selskou usedlost a byl známý svou lidovou uměleckou tvorbou, zejména malbou náboženských a folklórních motivů.

Mladý Franta začal své umělecké studium na řezbářské škole ve Valašském Meziříčí v letech 1883–1884. Následně se pokusil studovat modelování na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Maudra, ale kvůli nedokončenému středoškolskému vzdělání nebyl přijat. Začal pracovat jako pomocník v řezbářské a sochařské firmě Jana Krejčíka a učil se kamenickému řemeslu u sochaře Jindřicha V. Čapka.

V roce 1890 Franta odbyl vojenskou službu v Kroměříži a po návratu do Prahy podnikl studijní cestu po českých a německých městech, kde se věnoval sochařským a kamenickým studiím. V roce 1896 se definitivně usadil v Praze a oženil se s Otilií Chramostovou, dcerou herce Josefa Karla Chramosty.

Franta Úprka byl aktivním členem umělecké scény a vystavoval svá díla jak v Čechách, tak v zahraničí. Účastnil se mezinárodních výstav, například v Londýně a Miláně, kde získal ocenění. V roce 1918 otevřel galerii Topičova salonu a následně prováděl sochařskou výzdobu veřejných budov v Bratislavě.

Franta Úprka zemřel 8. září 1929 v Tuchoměřicích u Prahy, po infarktu, který postihl jeho zdravotní stav.