2310

Skramlík Jan (1860 - 1936) kolem roku 1920; Unikátní obraz je charakteristickým dílem malíře z ryze pražské rodiny, jenž své bohaté výtvarné vzdělání načerpal nejprve na pražské Akademii, poté v Mnichově, po jistý čas také v Paříži, aby nakonec na mnoho let opět zakotvil v Praze v ateliéru V. Brožíka a rozhled si simultánně rozšiřoval pobyty v Německu, Anglii a Itálii. Vlajkovou lodí jeho uměleckého odkazu jsou především historické kostýmní žánry vytvářené věrně v tradici akademického realismu odkazujícího k reáliím 16. a 17. století. Díky nim se již za svého života stal mezi milovníky umění velice populárním. Bezstarostné a veselé vyznění této scény doplňuje i poučný historický přesah tvořený věrně zachycenými dobovými rekvizitami.

| Olej - dřevo

| signovano vpravo dole, rámováno.

| 60 cm x 42 cm

| Konzultováno a pravost ověřena MgA D.Halatou

Jan rytíř Skramlík, také známý jako rytíř z Cronreuthu, se narodil 1. června 1860 v Praze. Byl českým malířem a operním pěvcem, a to jako člen Národního divadla.

Skramlík pocházel ze staropražské rodiny, jeho otec Emilián Skramlík byl podnikatel a komunální politik. Malířské vzdělání získal na pražské malířské Akademii v letech 1876-1878. Následně strávil osm let v Mnichově, kde studoval na Akademii u profesora Wilhelma Lindenschmidta. Okolo roku 1886 se přestěhoval do Paříže, kde se seznámil s Václavem Brožíkem. Když se Brožík vrátil do vlasti a stal se profesorem na pražské malířské Akademii, Skramlík se stal jeho žákem a dlouholetým spolupracovníkem. Prohloubil své studium během pobytu v Itálii a cestováním po jižní Evropě, Německu a Anglii.

Kromě malířství se Skramlík věnoval také opernímu zpěvu a byl žákem Josefa Lva. V roce 1889 byl angažován jako barytonista do souboru Národního divadla v Praze. Avšak, většina hudebních kritiků se postavila proti jeho údajnému protekčnímu přijetí, a tak v srpnu 1892 ze souboru odešel. Během svého působení v Národním divadle vystoupil ve 33 operách. Po odchodu ze světa opery se plně věnoval malířství, kde se proslavil zejména náboženskými motivy a historickými žánry. V pozdější fázi své kariéry se vrátil k malbě portrétů.

V osobním životě se Jan Skramlík oženil 11. července 1883 s Gabrielou Cífkovou, dcerou pražského hoteliéra a vinařského podnikatele Antonína Cífky. Manželství bylo bezdětné.

Je také zajímavé, že Jan Skramlík byl rodinným přítelem rodiny Jana Paukerta, majitele lahůdkářství na Národní třídě v Praze. Skramlík inspiroval Paukerta k vytvoření obložených chlebíčků, které jsou dodnes populární.

Jan Skramlík zemřel 6. září 1936 v Praze a je pohřben na Olšanských hřbitovech.