Předložené dílo je reprezentativní ukázkou Gabrielova stěžejního motivu jezdce na koni, který patří k nejrozvinutějším cyklům jeho tvorby a existuje v řadě verzí od komorního rozměru až po monumentální sousoší ve veřejném prostoru. Jezdec na koni stojí na pražské Kampě a další varianta se nachází před Egon Schiele Art Centrem v Českém Krumlově. 

Gabriel je zakládajícím členem skupiny Tvrdohlaví (1987) a v roce 1995 získal Cenu Jindřicha Chalupeckého. Socha jezdce projíždí krajinou napojena na tělo zvířete, sžívá se s ním a nechává se unášet; je to zhmotněná představa meditace pohybem. 

Původní model Jezdce je vyrobený ze skořápek burských oříšků zalitých v polyesterové pryskyřici — odlitím do bronzu se přirozená textura oříšků stala trvalou součástí povrchu sochy. Dílo definuje to, co tvoří páteř kvalitních soukromých kolekcí českého sochařství po roce 1989: autorská konzistence, institucionálně ověřený motiv a materiál navržený k věčnosti.

Michal Gabriel se narodil 25. února 1960 v Praze a je český sochař a vysokoškolský učitel. Studoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze v letech 1978–1982 a poté pokračoval ve studiu sochařství na Akademii výtvarných umění v Praze v letech 1980–1987, kde byl žákem profesora Michaela Rittsteina.

V roce 1987 se stal zakládajícím členem výtvarné skupiny Tvrdohlaví. Za svou tvorbu obdržel v roce 1995 cenu Jindřicha Chalupeckého. Od roku 1998 působil na Fakultě výtvarného umění Vysokého učení technického v Brně (VUT) jako vedoucí ateliéru sochařství. V roce 2001 habilitoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a o šest let později byl zvolen děkanem Fakulty výtvarných umění VUT v Brně. V roce 2009 byl jmenován profesorem.

Michal Gabriel má široký rejstřík figurálních témat ve svém díle, který zahrnuje figury lidské i zvířecí, krajiny, stavby, lesy a geometrická tělesa. Jeho rané dílo zahrnovalo monumentální figurální motivy, ačkoli se postupem času zaměřil na různorodá témata a používá různé materiály a techniky, včetně 3D tisku.

V posledních letech vytvořil několik významných soch, včetně Letícího jelena na ulici V celnici, Pomníku obětem 1. světové války, Pastevců gepardů, sochy Otto Wichterle, Žraloků, Jogínek, tanečníků, lvice v Karlových Varech a sochy Karla IV. rovněž v Karlových Varech. Jeho díla jsou různorodá, sdružující reálné i mytické postavy ve velikostech od životní velikosti po nadživotní a v různých prostředích. Gabrielovy sochy jsou známé nejen svým výtvarným vyjádřením, ale i používáním různých materiálů a technik, což zahrnuje i práci s 3D tiskem.