Představené dílo zachycuje venkovské stavení v tiché podzimní atmosféře, kde se snoubí realismus s jemnými prvky impresionismu.

Dominantní roubená stavba s vysokou střechou je vykreslena pastózními
tahy, které obrazu dodávají plasticitu. Kontrast mezi masivní architekturou a subtilními větvemi stromů bez listí vytváří harmonickou kompozici, která je typická pro autorovo vrcholné období.

Díky kombinaci realismu a impresionismu je dílo nadčasové a vhodné do moderních i historických interiérů.

Augustin Satra byl český malíř narozený 30. listopadu 1877 v Kouřimi. Byl žákem Julia Mařáka na pražské malířské Akademii. Satra byl talentovaný student a výrazný krajinář, jehož krátký život byl plný cest a uměleckých aktivit.

Augustin Satra absolvoval obecnou školu, měšťanskou školu a průmyslovou školu pokračovací. Některé zdroje uvádějí, že se vyučil lakýrníkem. V letech 1897–1903 studoval na malířské Akademii v Praze, kde byl žákem nejprve profesora Julia Mařáka a po jeho smrti v roce 1899 pokračoval u profesora Rudolfa von Ottenfelda.

Satra začal vystavovat již v listopadu 1900 společně s dalšími krajináři v Olomouci. V roce 1901 obdržel státní stipendium a v následujícím roce získal Purmannovo cestovní stipendium pro krajináře. Během svých cest pobýval v Dalmácii, Bosně, Mnichově, Warnemünde a Paříži. V roce 1904 a 1905 opět cestoval do Mnichova a Warnemünde a navštívil i Benátky a Terst. Roku 1906 se vrátil do Německa a následně se rozhodl natrvalo přestěhovat do amerického Clevelandu, kde měl příbuzné.

V Clevelandu se Augustin Satra snažil živit malováním, uspořádal dvě výstavy v roce 1908 a vystavil přibližně šedesát obrazů, převážně krajinomalby. Jeho tvorba byla ovlivněna dojmy z cest a míst, která navštívil. Zemřel 31. března 1909 ve věku 31 let na srdeční nevolnost.

Satra patřil mezi žáky tzv. Mařákovy školy a jeho malířské dílo je charakteristické expresivním pojetím a výraznou štětcovou modelací olejové pasty. Kromě krajinomaleb se věnoval také perokresbám kolorovaným akvarelem, které se vyznačovaly propracovaností detailu a celkovou kompozicí s dokumentárním obsahem. Jeho obrazy a perokresby byly pravidelně reprodukovány v časopisech, jako například Zlatá Praha a Beseda lidu. V současnosti je jeho dílo zastoupeno poměrně ojediněle na trhu s uměním a v institucionálních sbírkách.