Toto abstraktní dílo představuje brilantní příklad umělcovy schopnosti propojit estetické principy kubismu s vlastním modernistickým výrazem. V této kompozici se mísí precizní geometrická struktura s promyšlenou barevnou kompozicí, kde zářivé, syté tóny dynamicky kontrastují s jemnými, tlumenými odstíny, čímž vzniká silný vizuální efekt plný napětí i harmonie.

Rožánek, jakožto významný žák profesora Velenovského a dlouholetý blízký přítel Oldřicha Smutného, zde ukazuje nejen své technické mistrovství, ale také schopnost vkládat do geometrických forem hluboký emocionální podtext. Dílo působí dojmem neustálého pohybu, který je však zároveň pevně ukotven v dokonalé kompoziční rovnováze. Výsledkem je strhující vizuální výpověď, která podněcuje divákovu představivost a estetický zážitek.

Václav Rožánek, narozený 5. září 1913 v Písku, byl významným českým malířem, který se narodil a strávil většinu svého života v tomto městě. Studoval na reálném gymnáziu v letech 1924–1928, ale školu nedokončil a vyučil se strojním zámečníkem. I přesto, že zůstal věrný své profesi, bylo jeho srdce a vášeň vždy v umění.

Již od svých středoškolských let studií u profesora Josefa Velenovského začal Rožánek malovat a kreslit. Během druhé světové války zaznamenával městské motivy, lidi v kavárnách a na nádražích. Jeho malby zahrnovaly zátiší ovlivněná českým kubismem, krajinu okolo Písku a scény ze strojíren, kde pracoval.

Ve 40. letech jezdil Václav Rožánek pravidelně na konzultace k Emilu Fillovi a navštěvoval pražské výstavy. Od poloviny 50. let se stal jeho učitelem a přítelem malíř a pedagog Oldřich Smutný, který jej považoval za svého nejvýznamnějšího žáka. Díky Smutnému získal Rožánek krátký, ale významný studijní pobyt v Paříži.

Malířství bylo pro Rožánka základní životní potřebou, ačkoliv kvůli politické situaci mohl vystavovat jen sporadicky. Používal nekonvenční materiály, jako byl latex, asfaltový lak, tiskařské barvy a barvy emailové, kvůli nedostatku finančních prostředků. Struktury jeho obrazů připomínaly průmyslové materiály a byly ovlivněny zejména dílem Vladimíra Boudníka a Jeanem Dubuffetem.

Václav Rožánek zemřel 8. května 1994 v Písku. Jeho bohaté dílo zahrnuje kresby, akvarely, tempery, pastely, monotypy, suché jehly, asfalty a další kombinované techniky. Mnoho jeho obrazů je umístěno v Prácheňském muzeu v Písku, Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou, Městském muzeu ve Volyni a Národní galerii v Praze.