Předložený olej na plátně představuje reprezentativní ukázku vrcholné tvorby Aloise Kirniga, klíčové postavy české krajinomalby. Dílo vzniklo v autorově nejcennějším období, kdy po studiích u M. Haushofera v Praze a E. Schleicha v Mnichově mistrně propojil pozdní romantismus s veristickým realismem.

Kompozice s alpským motivem vyniká monumentálním prostorem a precizní atmosférickou perspektivou. Kirnig zde suverénně pracuje se světlem, které se měkce láme v mracích a odráží na hladině, čímž vytváří pocit absolutní harmonie. Jemný rukopis a cit pro odstínění barevných valérů potvrzují jeho pozici „mistra světelné nálady“.

Vysokou sběratelskou hodnotu a autenticitu díla stvrzuje přiložená odborná expertiza PhDr. Naděždy Blažíčkové-Horové. Tato práce je svou galerijní kvalitou ambiciózní akvizicí, která snese srovnání s nejlepšími díly Kirnigova spolužáka Julia Mařáka.

Alois Kirnig byl německo-český malíř a ilustrátor, narozený 10. června 1840 v Praze. Studoval na pražské Akademii výtvarných umění, a následně v Mnichově pod vedením Maxe Haushofera a Eduarda Schleiche. Kirnig byl členem Krasoumné jednoty a Umělecké besedy, a své krajiny vystavoval nejen v Praze, ale i ve Vídni, Drážďanech a Mnichově.

Jeho tvorba byla ovlivněna stylem Eduarda Schleicha a v jeho obrazech lze spatřovat realistický přístup k zachycení krajiny. Na počátku své kariéry měl romantický a poněkud naivní stylizovaný přístup, ale později přešel k realistické malbě. Kirnigova tvorba zahrnovala krajiny z Čech, Alp, a také obrazy inspirované pobytem na jihu Itálie, které předznamenávaly impresionismus. Kromě krajinomalby byl také ilustrátorem, přispíval například do časopisu Květy.

Zemřel 25. ledna 1911 ve Starém Městě Prahy.