4138 Zlacený bronz, signováno na plintě, č. XCVII/100, výška: 31 cm, základna: 7,5 x 9 cm. Všechny sochy jsou vyryty s podpisem umělce, názvem slévárny a číslováním.

ODHADNÍ CENA: 200.000 Kč - 250.000 Kč

Autentické dílo archivované nadací Giorgio a Isa de Chirico pod číslem MG 90405 E

Provenance:

Art&Co ArtePreziosi, záruční list, Milán, 2006.

Socha byla vystavena na následujících výstavách:

Atelier de Chirico, Artcurial Paris 1981; De Chirico, Palazzo dei Diamanti Ferrara 1985; Giorgio De Chirico, Stará radnice Spello 1988; G. De Chirico, Klenoty malířství, Vicenza 12. - 19. ledna 1977; Giorgio De Chirico, Pinturas e sculturas, São Paulo, Brazílie, 16. března – 28. dubna 1998

Socha Gladiátor od italského umělce Giorgia de Chirica (1888-1978) je surrealistické dílo, které bylo vytvořeno poprvé v roce 1933.

Socha Gladiátor má typický surrealistický styl Giorgia de Chirica, který spojuje různé prvky a objekty do neobvyklých a snových scén. V tomto konkrétním díle jsou rysy gladiátora zobrazeny v neobvyklém prostředí, což přispívá k pocitu nereálnosti a snovosti.

Giorgio de Chirico byl vlivný italský umělec 20. století, který byl jedním z průkopníků surrealismu. Jeho díla často kombinují různé prvky a objekty, aby vytvořily neobvyklé a snové scény, které často zahrnují architektonické prvky a zastíněné postavy. Socha Gladiátor je jedním z jeho nejznámějších děl a je považována za jednu z nejvýznamnějších soch v jeho díle.

Giorgio de Chirico, narozen 10. července 1888, byl významný řecko-italský malíř a grafik, který se stal hlavním představitelem směru nazývaného metafyzická malba (pittura metafisica). Jeho umělecká dráha, postavená na konceptuálních a geometrických tendencích, sahajících od malby a kresby až po videoprojekci a instalace, zaznamenala výrazný vliv na uměleckou scénu 20. století.

De Chirico se narodil v řeckém přístavním městě Volos v roce 1888. Jeho otec Evaristo byl inženýrem pracujícím na železničních trasách v Řecku, zatímco matka Gemma Cervetto byla operní pěvkyní. Po smrti otce v roce 1905 se Giorgio s rodinou přestěhoval do Mnichova, kde studoval malbu na Královské akademii výtvarných umění a byl ovlivněn díly umělců jako Arnold Böcklin a Max Klinger.

V roce 1909 opustil Mnichov a odešel do Milána, kde začal intenzivně studovat filozofická díla, zejména Friedricha Nietzscheho. Toto období znamenalo zásadní obrat v jeho tvorbě, která se začala ubírat směrem k metafyzické malbě. Po roce 1911 se přestěhoval do Paříže, kde se setkal s umělci jako Pablo Picasso a Guillaume Apollinaire. Jeho práce si všimli a jeho obrazy byly vystavovány na prestižních akcích, což mu získalo uznání a popularitu.

Během první světové války byl de Chirico spolu se svým bratrem odveden do italské armády. Po válce se ale definitivně usadil v Římě. V následujících letech prošel několika fázemi tvorby, včetně období, kdy se vzdálil od metafyzické malby a orientoval se na klasický styl. Jeho vztahy se surrealisty se staly komplikovanými, a v roce 1929 definitivně odešel od surrealistického hnutí.

Ve 30. letech hledal de Chirico trvalý domov a následně se několikrát stěhoval mezi Paříží, New Yorkem a Itálií. Po druhé světové válce se definitivně usadil v Římě, kde také zemřel v listopadu 1978 ve věku 90 let.

De Chirico zanechal rozmanité dědictví jako umělec. Maloval obrazy, vytvářel grafiku, věnoval se literatuře a scénografii. Jeho tvorba prošla různými fázemi, a i přes polemiky s moderním uměním zanechal hluboký odkaz ve světě výtvarného umění.