O DÍLE

Předložený olej na kartonu spadá do zralého krajinářského období tohoto předního českého autora, u něhož není v katalogu doložen přesný rok vzniku. Práce reprezentuje linii autorovy realistické krajinomalby zaměřené na zachycení české krajiny v proměnách ročních období, pro kterou je typický uvolněný malířský rukopis, prosvětlený kolorit a hluboký smysl pro atmosférické nálady (zdroj: Galerie výtvarného umění v Hodoníně). Význam zakladatelské osobnosti mařákovské školy dokládá fakt, že jeho reprezentativní plenérové práce jsou klíčovým způsobem zastoupeny v nejvýznamnějších veřejných sbírkách včetně Národní galerie Praha (zdroj: Národní galerie Praha).

PŘÍBĚH

Malíř František Kaván patřil spolu s Antonínem Slavíčkem k nejnadanějším žákům slavné speciální krajinářské třídy Julia Mařáka na pražské Akademii. Během své plodné kariéry prochodil s malířským stojanem rozsáhlé oblasti Krkonoš, Vysočiny i středních Čech, přičemž vtipně prohlašoval, že nejlepší inspiraci nachází tam, kde fouká ostrý český vítr a sníh studí do nohou (zdroj: Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích). Motiv libeňských luk s typickou siluetou zříceniny hradu Hazmburk v pozadí osobitě dokumentuje autorovu schopnost transformovat tradiční realismus starší školy směrem k čistému, prosvětlenému impresionistickému vyjádření (zdroj: Galerie výtvarného umění v Hodoníně).

STAV

Malba svými vlastnostmi odpovídá stáří celého díla a nachází se v původním stavu. Bohatě profilovaný zlacený obvodový rám nese známky běžného opotřebení s patrnou ztrátou drobných dekorativních částí štukového ornamentu.

František Kaván se narodil 10. září 1866 ve Víchovské Lhotě. Po maturitě se rozhodl pro studium malířství na pražské Akademii výtvarných umění, kde studoval v krajinářském ateliéru pod vedením Julia Mařáka. Během svých studií se vyznačoval zaměřením na barvu a přikláněním se od náladovosti k realitě.

Byl významným českým malířem-krajinářem, ale také básníkem a překladatelem z ruštiny. Ve svém díle zachycoval především krajinu rodného kraje, zejména Krkonoše, Českomoravskou vrchovinu a Železné hory. Po realistickém začátku se v letech 1895–1899 přikláněl k symbolismu, avšak po roce 1900 se opět vrátil k čisté krajinomalbě s impresivně laděným realismem. Byl známý především svými zimními motivy.

František Kaván si během své kariéry vybudoval renomé jednoho z nejdůležitějších českých krajinářů, vedle jmen jako byli Otakar Lebeda a Antonín Slavíček. Jeho díla jsou dnes mimo jiné zastoupena ve sbírce pražské Národní galerie.

V osobním životě se František Kaván oženil dvakrát. Poprvé v srpnu 1896 s Helenou Váňovou, která byla jeho životní oporou až do své smrti v roce 1926. Poté, v květnu 1930, se oženil s Pavlínou Šírovou, vdovou po pardubickém malíři Janu Šírovi.

František Kaván zemřel 16. prosince 1941 v Libuni, kde je také pochován.