O DÍLE

Předložený olej na plátně reprezentuje zralé krajinářské období tohoto předního českého autora, u něhož není v katalogu doložen přesný rok vzniku. Malba spadá do linie domácího impresionismu, pro který je příznačný dynamický, drobný malířský rukopis pastózního charakteru, zájem o zachycení atmosférického světla a rozvíjení odkazu slavné mařákovské školy (zdroj: Galerie výtvarného umění v Hodoníně). Význam autorova přínosu moderní české krajinomalbě dokládá fakt, že jeho zásadní plenérové práce jsou klíčovým způsobem zastoupeny ve významných veřejných sbírkách včetně Národní galerie Praha (zdroj: Národní galerie Praha).

PŘÍBĚH

Malíř Josef Ullmann patřil k nejvýraznějším žákům speciální krajinářské třídy Julia Mařáka na pražské Akademii, kam nastoupil po předchozích studiích v Mnichově. Umělec proslul svou schopností zachycovat prchavé proměny české přírody přímo v plenéru, přičemž s oblibou vyhledával rozlehlé horizonty středních Čech a Polabí během proměn ročních období. Tento motiv otevřené kopcovité krajiny s detailně strukturovanými poli a divokým lučním porostem v prvním plánu dokonale dokumentuje autorův posun od původního realismu k čistému, světelně vibrujícímu impresionistickému vyjádření (zdroj: Galerie výtvarného umění v Hodoníně).

STAV

Malba svými vlastnostmi odpovídá stáří celého díla a nachází se v původním stavu. Profilovaný zlacený obvodový rám vykazuje známky běžného užívání a přirozeného opotřebení materiálu.

Josef Ullmann, narozený 13. června 1870 v Nekmíři, byl význačný český malíř a krajinář. Ačkoli začal svou kariéru jako úředník ve Škodově továrně v Plzni, jeho výjimečné výtvarné schopnosti si všiml ředitel továrny a doporučil ho k studiu výtvarného umění v Mnichově. Po nějakém čase stráveném na mnichovské malířské Akademii se vrátil do Prahy, kde pokračoval ve studiu na Akademii výtvarných umění pod vedením Juliana Mařáka. Ullmann byl známý jako jeden z průkopníků impresionismu v českém umění. Ve svém díle byl ovlivněn krajinářskou secesí a styl chittussovske krajinářské malby. Po roce 1910 začal přijímat principy impresionistické malby a adaptoval je do svého vlastního stylu. Jeho díla byla často prezentována na výstavách různých uměleckých společností a na konci první světové války dosáhl vrcholu své kariéry. I přes kontroverzi, kterou zažil v roce 1911, zůstala jeho díla vysoce ceněna a dnes se nacházejí ve sbírkách po celém světě. Bohužel, Ullmannova kariéra byla krátká, zemřel v Praze 31. května 1922 ve věku 51 let. Je pohřben na Vinohradském hřbitově v Praze.