O DÍLE

Předložený olej na lepence představuje charakteristickou ukázku zralé plenérové tvorby tohoto předního představitele české moderní malby, u níž není v katalogu doložen přesný rok vzniku. Práce spadá do linie Benešových ceněných krajinných motivů, pro které je typický robustní pastózní rukopis,  sytá barevná paleta postavená na variacích zelených a zemitých tónů. Význam tohoto zakládajícího člena skupiny Osma a dlouholetého etablovaného autora meziválečné avantgardy dokládá fakt, že jeho stěžejní krajiny tvoří jádro sbírkových fondů nejvýznamnějších veřejných institucí včetně Národní galerie Praha.

PŘÍBĚH

Malíř Vincenc Beneš prošel akademickým školením u profesorů Vlaho Bukovace a Hanuše Schwaigera, avšak jeho vlastní projev zásadně formovalo setkání s francouzským kubismem a fauvismem. Ve své zralé a pozdní tvorbě se záměrně odvrátil od radikální geometrické dekonstrukce a vrátil se k hlubokému, smyslovému prožitku z české přírody, kterou neúnavně zachycoval přímo v plenéru. Tento komorní výjev s názvem Krajina v údolí mistrovsky ilustruje autorův specifický styl budování prostoru pomocí hutných tahů štětcem, kde se struktura svahu a hmota stromů propojují do organického celku plného vnitřní síly a tiché atmosférické nálady českého venkova (zdroj: Národní galerie Praha).

STAV

Malba se nachází v dobrém původním stavu. Barevná vrstva vykazuje plnou celistvost bez stop mechanického poškození či odlupování pigmentu a podložka z lepenky je stabilní a rovná. Profilovaný vyřezávaný rám stříbřitého tónu vykazuje vlastnosti odpovídající stáří a nese známky běžného opotřebení s drobnými povrchovými poškozeními na několika místech.

Vincenc Beneš se narodil 22. ledna 1883 v Lišicích u Chlumce nad Cidlinou. V letech 1902–1905 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a v letech 1905–1908 na Akademii výtvarných umění v Praze.

V roce 1907 se stal členem skupiny Osma. Jeho dílo bylo zpočátku ovlivněno impresionismem, ale pod vlivem výstavy Edvarda Muncha v roce 1905 se začal přiklánět k kubismu. V roce 1907 podnikl cestu po Evropě, po svém návratu bydlel s Bohumilem Kubištou, svým dlouholetým přítelem. V té době také maloval velké obrazy s biblickými náměty, ovlivněn El Grecem.

Se začátkem války v roce 1914 se Beneš rozhodl opustit Prahu a usadil se v rodné vesnici. V té době se jeho dílo opět začalo přiklánět k impresionismu, především díky styku s dílem Antonína Slavíčka. Ve dvacátých letech se Beneš vracel k ještě starším inspiracím.

Beneš byl především krajinář. Jeho dílo je charakteristické svou věrností přírodě a snahou zachytit její krásu a skutečnou podstatu. Zemřel 27. března 1979 v Praze.