1949 Předkládaná malba z poloviny roku 1949  je jedním z prvních velkoformátových civilistních děl vzniklých po Beranově návratu do Liberce z Nymburka (1948), respektive ze Zlínska (1945). Zkušenost z válečného Zlína, kde studoval na Baťově škole umění a kde byl posléze totálně nasazen při stavbě zákopů a opevnění, odrážel Beran i ve své tvorbě. Projevoval negativní postoj k válečné mašinerii, která pohlíží na člověka jako na pouhý lidský zdroj, jako na anonymní děladlo. Tyto dystopické vize, ve kterých maloval, kreslil i fotografoval anonymizovaného člověka – často se zakrytou hlavou – v nevlídné industriální krajině, mnohdy doplněné ostnatými dráty, postupně zaměnil za civilistní malbu ideově blízkou Skupině 42. Nabízená malba ze závěru 40. let je přesně tímto případem, ve kterém proniká krajina do města, město do krajiny, a to vše se stává přirozeným ekosystémem moderního člověka, který již není nedobrovolným vězněm v industriálním žaláři. Olej na lepence 70x105 cm, sign. a dat. vlevo dole v obrazové ploše "Alex Beran 49". Rámováno. Verso značeno autorským štítkem.