Jaroslav Puchmertl, český sochař a sběratel umění, se narodil 14. října 1916 v Kladně. Pocházel z rodiny s kamenosochařskou tradicí a své vzdělání získal studiem sochařství u Karla Dvořáka.

Během druhé světové války udržoval Puchmertl kontakty se významnými umělci, jako byli Josef Istler a Zdeněk Lorenc, a krátce se stal členem skupiny Ra. Jeho tvorba zahrnovala surrealistické fotokoláže a sochy, zejména hlavy Hermafroditů a sochy vytvořené z drátů a sítě. Jeho díla vystihovala schizofrenii válečných let.

Po válce studoval na Vysoké škole hospodářských a politických věd a stal se členem komunistického režimu. Puchmertl zastával různé funkce, včetně krajského tajemníka Československého svazu mládeže (ČSM) na Kladensku. Později se věnoval kulturnímu odboru Ústředního výboru Národní fronty v Praze.

Puchmertl spolupracoval se Státní bezpečností a poskytoval jí informace o umělcích, jako byli Vratislav Effenberger, Mikuláš Medek nebo Jiří Kolář. Jeho kontakt s uměleckým prostředím a sběratelská vášeň vedly k budování významné sbírky českého surrealismu, která zahrnovala díla umělců jako Štyrský, Toyen, Janoušek či autoři skupin Ra a Skupiny 42. Puchmertl byl rovněž zakladatelem výstavy dětských kreseb ke 25. výročí lidické tragédie, která se stala mezinárodním projektem Mezinárodní dětské výtvarné výstavy Lidice od roku 1972.

Zemřel 18. dubna 1991 v Praze.