Josef Drahoňovský, český sochař a glyptik narozený 27. března 1877 ve Volavci, se stal významnou postavou českého výtvarného umění. Jeho život a kariéra jsou pozoruhodné svým rozsahem a přínosem pro českou sochařskou tradici.

Drahoňovský projevil umělecký talent již v mládí, kreslil a zdokonaloval své dovednosti na škole v Turnově, kam ho přivedl učitel František Roštejský. Díky mistrovství ve škole pro broušení, rytí a osazování drahých kamenů v Turnově získal Drahoňovský pevný základ v glyptice.

Studoval na Vysoké umělecko-průmyslové škole v Praze, kde se zdokonaloval pod vedením významných umělců, včetně Stanislava Suchardy a Jana Kastnera. Právě zde se začal uplatňovat jako talentovaný sochař, a to i přes omezené finanční prostředky.

Po studiích vytvořil několik významných prací pro veřejné budovy a fasády v Praze, což mu zajistilo uznání a zakázky na další projekty. Drahoňovský založil vlastní sochařskou dílnu a postupně se stal jedním z předních českých sochařů počátku 20. století.

Vrchol jeho kariéry přišel kolem roku 1911, kdy se stal učitelem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Během té doby vytvořil monumentální sochu "Poutník" a sochařskou skupinu "Rozhovor". Jeho práce, jako je "Růže tetínská", odrážely jeho mistrovství a výrazné umělecké nadání.

Drahoňovský nejen tvořil sochy a plastiky, ale věnoval se i glyptice, což se stalo jeho vášní a zároveň profesním úspěchem. Ve světě glyptiky vynikal svou precizností a schopností pracovat s různými materiály, od pískovce po křišťál.

Jeho glyptická díla získala uznání nejen v Československu, ale i v zahraničí. Drahoňovský se stal respektovaným umělcem, a jeho práce se dostala do sbírek muzeí, galerií a soukromých kolekcí po celém světě.

Josef Drahoňovský zemřel náhle ve věku 61 let v roce 1938, zanechávaje za sebou bohaté umělecké dědictví. Jeho přínos pro českou sochařskou tradici a glyptiku je nezapomenutelný, a jeho díla jsou dodnes považována za důležitou součást českého výtvarného umění.