Profesor Karel Wellner se narodil 5. března 1875 v Unhošti a zemřel 14. června 1926 v Olomouci. Byl českým grafikem, malířem, kreslířem, ilustrátorem, výtvarným historikem a kritikem. Také působil jako pedagog na bývalé České reálce v Olomouci.

Wellner studoval na reálce v Praze a později absolvoval techniku a Umělecko průmyslovou školu v Praze. V roce 1902 přešel na českou státní reálku v Olomouci. Dále navštěvoval soukromou malířskou školu u Al. Kalvody a spoluorganizoval výstavu SVU Mánes v Olomouci.

Byl aktivní i v odborné literatuře, publikoval knihy jako "Kreslení lidské hlavy" (1907), "Perspektivě snadno a rychle" (1908) a "Kreslení v přírodě" (1910). Jeho díla byla publikována i v Německu. Pro umělecké spolky přispíval odbornými texty a také vystavoval své práce.

Jeho hlavní uměleckou činností byla grafika. Vytvořil cykly litografií a leptů ze staré Olomouce, mezi něž patří známý cyklus "Olomouc ve sněhu" z roku 1917. Také vydal album s pohlednicemi moravských měst.

Po jeho smrti byla uspořádána posmrtná výstava jeho děl v Olomouci, které se zúčastnili významní hosté. Jeho památku uctil Klub přátel umění v Olomouci instalací pamětní desky od sochaře Karla Lenharta a pojmenováním ulice po něm.