Bohumil Mareček byl český malíř narozený 15. února 1884 v Praze-Karlíně. Studoval na UMPRUM (Uměleckoprůmyslová škola) v Praze v letech 1898–1902 u Emanuela Krescence Lišky, Felixe Jeneweina a Karla Vítězslava Maška. Po absolvování této školy pokračoval na Akademii výtvarných umění v Praze (AVU), kde studoval v ateliérech Vojtěcha Hynaise a Františka Ženíška. Studium na AVU dokončil v roce 1906.

Po ukončení formálního vzdělání pokračoval ve studiu soukromě, navštívil Mnichov a Řím. Později založil vlastní školu kreslení a malby. Jeho umělecký záměr byl zejména zaměřen na lidskou postavu, což se projevilo zejména v jeho ženských aktech. Mareček byl známý svým portrétním uměním, včetně zpodobnění významných osobností v Mělníku během první republiky.

V jeho tvorbě lze postřehnout navázání na figurativní umění předních českých akademiků poslední čtvrtiny 19. století. Mareček zdědil a rozvinul jejich schopnosti v precizní malbě a vyjádření lidské postavy.

Zemřel 12. ledna 1962 v Praze.