Katarína Szanyi, narozená 20. března 1974 v Košicích a je malířka spojená s Ostravou. 

Její práce se zaměřuje na vztah mezi povrchem a hloubkou, často prostřednictvím fragmentů ženského těla a světelných efektů. Pracuje s polaritami jako jsou fragment a celek, konkrétní a abstraktní, ale neodděluje je, ale vnímá je jako důležité aspekty celku. Její díla jsou organickými celky tvořenými amorfně-poetickým kadlubem hmoty a barevně-světelné atmosféry.

V jejím díle hraje důležitou roli práce se světlem jako jednotícím prvkem, zejména od konce 90. let. V roce 2003 dosáhla významného přelomu, kdy se jí podařilo dosáhnout vnitřně kompaktní obrazové jednoty. Její tvůrčí práce se postupně vyvíjela od více narativního malířského pojetí k práci s fragmentací motivu a složitěji vrstveným repeticím. 

Díky průzkumům možností rozostření hranic mezi konkrétností a abstraktností se jí podařilo vyjádřit jedinečný vztah mezi hloubkou a povrchem, který je základem jejího uměleckého vyjádření.