János Miklós Vaszary byl maďarský malíř a grafik.

Narodil se v Kaposváru do významné katolické rodiny. Jeho strýcem byl Kolos Ferenc Vaszary, ostřihomský arcibiskup. Umělecká studia začal na Maďarské univerzitě výtvarných umění pod vedením Jánose Greguše. V roce 1887 odešel do Mnichova, kde studoval u Gabriela von Hackla a Ludwiga von Löfftze. Po zhlédnutí výstavy obrazů Julese Bastiena-Lepage v roce 1899 se přestěhoval do Paříže a zapsal se na Julianskou akademii. I když později navázal spojení se Simonem Hollósym a uměleckou kolonií v Nagybányi a rozvíjel zájem o maďarské lidové umění, francouzská kultura zůstala vždy jeho hlavním vlivem.

V roce 1905 si císař František Josef zakoupil jeden z jeho obrazů s názvem "Podílník". Téhož roku se Vaszary oženil. Během první světové války sloužil jako korespondent na srbské frontě, což ovlivnilo jeho obraznost, ale po návratu do Paříže se vrátil k impresionistickým tendencím.

Od roku 1920 do svého odchodu do důchodu v roce 1932 působil jako profesor na Vysoké škole výtvarných umění. V roce 1924 byl jedním ze zakladatelů "Képzőművészek Új Társasága" (Nová společnost umělců). V roce 1926 byl pověřen malbou nástěnných maleb v Biologickém ústavu v Tihany.

Po odchodu do důchodu plánoval usadit se na venkově v Tátě, kde vlastnil vilu, ale jeho plány zmařila náhlá smrt v Budapešti. Je pohřben v Tátě, kde je po něm pojmenována ulice a základní škola.