(29. září 1878, Praha – 5. prosince 1945, Praha)

Český malíř a ilustrátor. Narodil se do rodiny architekta Jana Zeyera a byl synovcem spisovatele Julia Zeyera. Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Julia Mařáka a Václava Brožíka, avšak studia nedokončil. Ve své tvorbě byl ovlivněn francouzským fauvismem a expresionismem. Byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes. V letech 1907–1913 žil v belgických Bruggách, kde se věnoval malbě a ilustraci. Během první světové války sloužil v rakousko-uherské armádě, byl zraněn a následně se přidal k československým legiím v Itálii. Po válce se podílel na založení Památníku odboje a dokumentoval bojiště československých legií v Itálii. Jeho díla jsou zastoupena v několika českých galeriích, včetně Galerie hlavního města Prahy a Národní galerie v Praze.