Franz Alt se narodil 16. srpna 1821 ve Vídni. Byl rakouským malířem, zejména krajinářem a vedutistou. Alt byl synem malíře Jakoba Alta a mladším bratrem Rudolfa von Alta. Svou uměleckou dráhu zahájil u svého otce a později studoval na vídeňské Akademii u profesorů Karla Gsellhofera, Leopolda Kupelweisera a Josefa Danhausera v letech 1836-1840. Od roku 1844 pracoval jako nezávislý umělec a podnikl mnohé cesty po Evropě, včetně Nizozemí, Německa, Tyrolska, Itálie, a na Balkáně. Navštívil také města jako Moskvu, Petrohrad, Paříž a Londýn a provázel arcivévodu Ludwiga Viktora do Španělska a Portugalska.

Jako učitel malby akvarelem působil Franz Alt v rodině hraběte Esterházy, učil manželku hraběte Demblina a také Marii von Ebner-Eschenbach. Navrhl interiéry pro královnu Alžbětu.

Ve svém uměleckém díle se Franz Alt věnoval zejména malbě krajin, žánrových scén, interiérů městských salonů a městských vedut. Při svých cestách kreslil tužkou a akvarelem. V období mezi 60. a 80. léty 19. století, tedy ve svém vrcholném období, se zaměřil především na akvarel. Jeho práce charakterizuje citlivost bezprostředního záznamu, lehká lazurní malba a jasná prosvětlená barevnost. Franz Alt vytvořil kolem 2700 akvarelů a olejomaleb, které jsou zastoupeny v četných šlechtických soukromých sbírkách i ve sbírkách galerií.

Franz Alt zemřel 13. února 1914 ve Vídni.