Helena Salichová se narodila 25. dubna 1895 v Kyjovicích. Jejím otcem byl řídící učitel Josef Salich. Měla zde nezapomenutelné dětství, kdy ji chůva Hana Proská vyprávěla pohádky, pověsti a zpívala staré lidové písně. Tato zkušenost v ní zanechala lásku k slezské lidové slovesnosti a zájem o staré písně, které začala sbírat již ve svých dvanácti letech.

Po absolvování německé měšťanské školy v Opavě a Hospodářského kurzu dívčí při Vzdělávacím ústavu sester dominikánek v Klimkovicích začala učit na obecné škole v Kyjovicích, ale její umělecké touhy ji vedly k tomu, aby v roce 1919 odešla studovat na Akademii výtvarných umění v Praze. Zde se seznámila se svým spolužákem a budoucím manželem Antonínem Hálou, a po absolvování akademie v roce 1926 se vrátila s ním do Polanky nad Odrou.

V roce 1927 se jí narodil syn Milan, který se stal inspirací pro její výtvarnou i literární činnost. Její manželství s Antonínem Hálou však nebylo šťastné a skončilo rozvodem na počátku třicátých let.

Během druhé světové války se Helena Salichová angažovala v pomoci válkou zničené slezské krajině. Své výtvarné dílo věnovala této činnosti a stala se mluvčí akce "Budujeme Slezsko." Vytvořila řadu grafických listů s pohledy na zničené obce a pořádaly se výstavy, na kterých byla prezentována tato díla za účelem získání podpory pro obnovu slezského regionu.

Helena Salichová byla členkou Moravskoslezského sdružení výtvarných umělců a později spolku "Výtvarní umělci – Moravská Ostrava." Po válce byla také členkou "Sdružení umělců slezských" a "Svazu československých výtvarných umělců." V roce 1963 vedla Tvůrčí skupinu Bezruč při Svazu.

Helena Salichová zemřela 2. července 1975 v Ostravě ve věku osmdesáti let. Její umělecká činnost a angažovanost v obnově slezského regionu zanechaly trvalý odkaz v českém umění.