Karel Šiktanc se narodil 10. července 1928 v Hřebči u Kladna. Byl významným českým básníkem, autorem pohádek pro děti, textařem a scenáristou, ale také novinářem a překladatelem.

Studoval učitelský ústav a později začal studovat na Vysoké škole pedagogické, ale nedokončil ji, protože se rozhodl věnovat žurnalistické praxi. Začal pracovat v novinách Mladá fronta, kde začal budovat svou novinářskou kariéru. Jeho tvorbu silně ovlivnil zážitek z vyhlazení Lidic, vesnice sousedící s jeho rodištěm, kde měl mnoho známých.

Od roku 1950 pracoval jako redaktor v Československém rozhlasu až do roku 1960. Poté působil v časopise Květen a byl spoluredaktorem časopisů Almanach Květen a Hlubší než smrt. V letech 1961–1971 zastával pozici šéfredaktora nakladatelství Mladá fronta.

Za normalizace byl zbaven svého zaměstnání a ocitl se v nemilosti režimu. Přesto publikoval své práce v samizdatu a v zahraničí a pracoval v různých zaměstnáních, například jako údržbář dvorců na Štvanici.

V roce 1989 obdržel Cenu Jaroslava Seiferta za sbírku "Srdce svého nejez" a v roce 2000 obdržel Cenu Českého literárního fondu. Za sbírku "Šarlat" získal Státní cenu za literaturu a jeho společná kniha s Oldřichem Králem "Tři nadání" byla vyhlášena knihou roku 1999 podle ankety Lidových novin. Sbírka "Zimoviště" obdržela cenu Magnesia Litera pro nejlepší básnickou knihu roku 2004.

V roce 2010 byl prezidentem vyznamenán medailí Za zásluhy. Šiktancova tvorba je dodnes ceněna pro její poetickou sílu a hloubku.

Zemřel 26. prosince 2021 v Praze.