Karel Toman
Average price of work | 2 331 Kč |
Median item price | 2 100 Kč |
Highest achieved price | 18 000 Kč |
Sale success rate | 37% (43/114) |
Artworks

Karel Toman (1877 – 1946)
Horní soudce
200 Kč

Karel Toman (1877 – 1946)
Proutkař
200 Kč

Karel Toman (1877 – 1946)
Melancholická pout / Karel Toman
300 Kč

Karel Toman (1877 – 1946)
Krajina s chalupami
1 000 Kč

Karel Toman (1877 – 1946)
Poděbrady
1 100 Kč

Karel Toman (1877 – 1946)
Hornické kroje v 16. století
200 Kč

Karel Toman (1877 – 1946)
Kunětická Hora
110 EUR

Karel Toman (1877 – 1946)
Chalupa na podzim
2 500 Kč

Karel Toman (1877 – 1946)
Zimní krajina
1 200 Kč
Author records

Karel Toman (1877 – 1946)
Měsíce
18 000 Kč

Karel Toman (1877 – 1946)
Hrad Kost
6 000 Kč

Karel Toman (1877 – 1946)
Máchovo jezero
4 800 Kč

Karel Toman (1877 – 1946)
Hora Říp
4 800 Kč

Karel Toman (1877 – 1946)
Štramberk
4 000 Kč

Karel Toman (1877 – 1946)
Podhůří
3 800 Kč

Karel Toman (1877 – 1946)
Praha XIX
3 600 Kč

Karel Toman (1877 – 1946)
Podzimní krajina
3 200 Kč

Karel Toman (1877 – 1946)
Z Prostřední Bečvy
3 100 Kč
Top galleries
About author
Karel Toman, vlastním jménem Antonín Bernášek, se narodil 25. února 1877 v Kokovicích jako syn rolníka a starosty Františka Bernáška a Rosalie Horové. Měl nevlastního bratra Josefa a čtyři vlastní sourozence: Františka, Marii Černou, Aloise a Jaromíra. Roku 1915 se oženil s Annou Wagenknechtovou a měl s ní dva syny: Jaromíra a Prokopa.
Své vzdělání zahájil na gymnáziu ve Slaném a od tercie studoval na arcibiskupském konviktu v Příbrami, kde v roce 1896 odmaturoval. Následně se přestěhoval do Prahy a zahájil studium práv na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Studium však nedokončil, avšak postupně zastával několik úřednických pozic.
Karel Toman se stal známým jako představitel tzv. generace anarchistických buřičů. V Praze se seznámil s anarchistickými skupinami spojenými s časopisem Nový kult. Během svých cest po Evropě, konkrétně Německu, Nizozemsku, Anglii a Francii, psal reportáže do českých anarchistických časopisů. Kromě toho publikoval překlady a literární kritiky v časopisech Niva, Lumír a Lípa.
V roce 1911 získal místo kopisty v Zemském archivu, kde pracoval až do roku 1917. Během první světové války působil jako redaktor Národních listů. Po válce zaujal pozici v knihovně Národního shromáždění a spolupracoval s Lidovými novinami. Roku 1925 odešel do penze kvůli srdečnímu onemocnění a nakonec zemřel 12. června 1946 v Praze.