Ludvík (Ludwig) Kohl se narodil 14. dubna 1746 v Praze-Malé Straně, do rodiny s výrazným uměleckým dědictvím, jak naznačují jeho vazby na slavné sochaře pražského baroka. Jeho otec František Josef Khol byl c. k. úředník a výběrčí daní. Ludvík vystudoval piaristické gymnasium na Novém Městě pražském, kde byl žákem Gelasia Dobnera, a zároveň se soukromě učil malbě u Norberta Grunda.

V roce 1766 pokračoval ve studiu malířství a kresby v grafické speciálce J. Schmutzera na Akademii výtvarného umění ve Vídni. V roce 1769 byl přijat za řádného člena akademie, a roku 1793 byl jmenován čestným členem Akademie umění v Parmě. Ludvík Kohl se musel přizpůsobit novým podmínkám v důsledku josefínských reforem, které omezily církevní zakázky. To vedlo k tomu, že se začal zaměřovat na malbu světských žánrů.

V roce 1775 založil školu pro výuku kresby v Praze, kde vedl večerní kurzy pro řemeslníky a budoucí umělce. Roku 1818 byl oceněn c. a k. zlatou medailí za svůj bezplatný přínos večerním kurzům. Mezi jeho žáky patřili vynikající portrétisté František Horčička a Antonín Machek.

Ludvík Kohl byl rovněž talentovaným kreslířem a portrétistou. Jeho tvorba odráží doznívající barokní a rokokové vlivy, které později přešly do klasicismu po jeho seznámení s touto stylem ve Vídni. Maloval tři oltářní obrazy do premonstrátského kostela v Doksanech a kláštera. Kromě toho se věnoval námětům z české historie a architektuře, přičemž zachycoval významné události z období vlády Přemyslovců.

Rodinný život Ludvíka Kohla byl poznamenán dvěma sňatky. V roce 1783 se oženil s Alžbětou Melzerovou, s níž měl šest dětí. Po její smrti v roce 1804 se podruhé oženil s Walburgou Körpertovou.

Ludvík Kohl zemřel 18. června 1821 v Praze, opustiv za sebou bohaté dědictví portrétů, historických námětů a pohledů na Prahu. Jeho díla jsou dnes součástí sbírek významných institucí, včetně Pražského hradu, Národního muzea, Národní galerie v Praze a dalších galerií v České republice.