Milada Marešová byla významná česká malířka a ilustrátorka, narozená 16. listopadu 1901 v Praze. Její umělecká tvorba zahrnovala malbu, kresbu a ilustrace. Byla ovlivněna expresionismem německého ražení, zejména hnutím Neue Sachlichkeit (Nová věcnost), což bylo v českém uměleckém prostředí meziválečné doby obvykle odmítáno.

Milada Marešová byla inspirována nejen expresionismem, ale také umělci jako Picasso, Bosch a Henri Rousseau. Tématem jejích obrazů bylo město a lidé, s důrazem na ženy v různých situacích a s různým sociálním postavením. V jejích dílech se také výrazně objevovala sociální témata a problémy.

Studovala na Uměleckoprůmyslové škole (UMPRUM) a následně u Vojtěcha Hynaise na Akademii výtvarných umění. Během studií měla možnost cestovat do Berlína a Paříže, kde studovala u českého výtvarníka Františka Kupky. První samostatnou výstavu měla v Topičově salonu v roce 1925. Její umělecká kariéra zaznamenala větší pozornost až po výstavě v Aventinské mansardě v roce 1930.

Marešová se věnovala také ilustraci knih, bibliofilií a časopisů. Pracovala pro různé publikace, včetně Lidových novin, Prager Presse, Českého slova, Pestrého týdne a Ženského světa.

Během druhé světové války byla Milada Marešová zatčena za spolupráci s ilegálním časopisem V boj a byla odsouzena k 12 letům vězení. Po válce vstoupila do Komunistické strany Československa (KSČ), ale v roce 1969 z ní vystoupila jako protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Po návratu z cesty do Číny v 60. letech začala znovu malovat, přičemž její poslední obrazy vytvořila v roce 1983. Ke konci života ji omezovala Alzheimerova nemoc.

Zemřela 19. února 1987 v Praze.