Jaroslav Král se narodil 5. prosince 1883 v Malešově u Kutné Hory a zemřel 22. března 1942 v koncentračním táboře Osvětim. Byl českým malířem, kreslířem a významným organizátorem uměleckého života v Brně. Jeho umělecký styl byl ovlivněn kubismem a neoklasicismem.

Svou uměleckou kariéru začal na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde studoval pod vedením profesorů J. Maška a Jana Preislera. Poté pokračoval na Akademii výtvarných umění v Praze pod vedením profesora Vojtěcha Hynaise. Dále se vzdělával na Českém vysokém učení technickém v Praze u profesora Ferdinanda Herčíka.

Jaroslav Král je známý svým novoklasicistním stylem, portréty, karikaturami a rozměrnými figurálními kompozicemi. Koncem 20. let se jeho tvorba začala prolínat s kubistickými tendencemi. Kromě toho se věnoval i malbě zátiší.

Jako levicový aktivista se angažoval ve společenském dění a za druhé světové války byl zatčen Gestapem. Byl vězněn na různých místech, včetně Kounicových kolejí v Brně, věznice na Mírově, ve Vratislavi a nakonec v koncentračním táboře Osvětim, kde tragicky zemřel.

Jaroslav Král zanechal významnou stopu v českém uměleckém prostředí a jeho dílo dodnes připomíná jeho výjimečný přínos. Jeho poslední autorská výstava se konala v roce 2004 ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře.