Alex Mlynarčík, narozen 1934 v Žilině, je významný slovenský výtvarník, který vstoupil do dějin slovenské neoavantgardy. Jeho umělecká tvorba byla zaměřena na propojení umění s autentickým životem, přičemž transformoval klasickou koncepci "umění - dílo" v "umění - akci". Ve své tvorbě se zabýval festivalem a kolektivní tvorbou nazývanou "živohry" a utopickými perspektivními projekty.

Alex Mlynarčík byl v první polovině 60. let ovlivněn Informelem a spolupracoval s hnutím nových realistů v Paříži a teoretikem Pierrem Restanym. Realizoval akce nazývané "permanentní manifestace" na Slovensku a ve Francii. Spoluzakládal skupinu perspektivní architektury VAL s architekty Vierou Meckovou a Ľudovítem Kupkovičem v roce 1971.

Studoval na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě (1959-1965, prof. P. Matejka) a na Akademii výtvarných umění v Praze (1963-1964, prof. V. Sychra). Po pokusu o ilegální útěk z Československa byl zatčen a uvězněn v roce 1951.

Žije střídavě v Paříži a Žilině od roku 1992. Alex Mlynarčík vystavoval na různých mezinárodních výstavách, včetně Bienále mládeže v Paříži (1967, 1969, 1971) a retrospektivní výstavy v Galerii města Bratislavy (2014). Jeho práce byly prezentovány i na dalších významných výstavách, jako například "Europa - Europa" v Kunst- und Ausstellungshalle der BRD v Bonnu nebo "Global Conceptualism: Points of Origin 1950s - 1980s" v Queens Museum of Art v Queens (1999).